Grzegorz Świderski - Patnáct argumentů pro trest smrti

Motto: Lidé, kteří dnes vytrhávají nejhorší zločince z náruče spravedlnosti, budou již zítra vraždit nevinné. Edmund Burke

1. Trest smrti je prodloužením nutné obrany. Pokud útočník v důsledku útoku na poctivého člověka riskuje vlastní život, který může ztratit v důsledku zdařilé nutné obrany, dokonce i když nebude vinen žádnou vraždou, tím spíše musí být ohrožen ztrátou života, pokud se jeho útok povede a zavraždí svou oběť. Trest smrti poskytuje dodatečnou možnost nutné obrany, kterou je možno použít v průběhu útoku.

2. Trest smrti dává možnost nekrvavé obrany. Je-li člověku dovoleno zabít útočníka, který mu hrozí smrtí, tím spíše je možné bránit se hrozbou zabití. Taková hrozba musí být reálná, čili obránce musí být připraven ji splnit, když jej útočník neposlouchá, a taková hrozba musí být uskutečněna, zvlášť když obránce zemře.

3. Trest smrti je ve shodě s morálkou. Katolická církev ve svém tradičním učení vždy akceptovala trest smrti. V přikázání "nezabiješ“ se slovo "zabít“ netýká zabíjení ve válce a trestu smrti – tyto formy zabíjení byly označeny jiným slovem, než je slovo použité v přikázání. Přikázání se týká pouze zabití nevinné osoby.

4. Kdo se smiřuje s existencí armády, jejíž vojáci budou ve válce zabíjet vojáky nepřátelské armády (čili budou na nich provádět trest smrti okamžitě bez soudu za útok proti státu), ten musí akceptovat trest smrti vynášený soudem za vraždu po spravedlivém procesu.

5. Trest smrti je civilizovanou formou spravedlivé pomsty. Pokud je člověku v přírodní společnosti dovoleno pronásledovat a zabíjet vrahy, kteří zabili členy jeho rodiny, jež měl pod ochranou, pak tím spíše může ustanovovat soudy, které spravedlivě posoudí skutečnost a vydají výrok smrti shodující se s obecně uznávaným právem.

6. Vinu za zabití v důsledku vykonání trestu smrti nenese ani zákonodárce, jenž trest smrti zanesl do trestního zákoníku, ani soudce vynášející trest smrti, ani kat, který rozsudek vykonává. Plnou vinu za toto zabití nese sám usmrcený zločinec, který se s plným vědomím dopustil činu podléhajícího trestu smrti.

7. Pokud nikdo nebude páchat zločiny, na něž se vztahuje trest smrti, pak ani obecně nebude žádné zabíjení v důsledku vykonávání rozsudků smrti. Navíc existence trestu smrti neznamená zabíjení, ale omezování zabíjení. Existence trestu smrti automaticky neznamená, že bude vynesen jakýkoli rozsudek smrti a neznamená tedy zabíjení. Vynesení rozsudku je určeno teprve spojením existence trestu smrti a chování vrahů.

8. Většina lidí se cítí bezpečněji ve státě, v němž trestní zákoník obsahuje trest smrti za úkladnou vraždu. Proto lidé podporují trest smrti, což potvrzují mnohé průzkumy.

9. Z poctivě prováděných statistik vyplývá, že existence trestu smrti v trestním zákoníku má vliv na snížení zločinů, na něž se tento trest vztahuje. Trest smrti skutečně odstrašuje vrahy od páchání loupeží a útoků se zbraní v ruce.

10. Možnost chybného odsouzení na smrt není argumentem proti trestu smrti, ale je to argument pro to, aby se soudní procedura zdokonalila. Možnost překročení podmínek nutné obrany nakonec také nezpochybňuje smysl práva na zabití v sebeobraně.

11. V trestním zákoníku musí existovat maximální trest, čili takový, po jehož vykonání už není možné zločince více potrestat. Jedině trest smrti tuto podmínku splňuje. Je nutné, aby vždycky existoval nějaký větší trest, jímž je možné zločince potrestat, než trest, který v daném momentu vykonává. Je-li maximálním trestem doživotí, potom není čím potrestat zločince odsouzeného k tomuto trestu, když ve vězení zavraždí dozorce. Kdyby neexistoval trest smrti, potom by zločinec odsouzený na doživotí byl úplně beztrestný.

12. Trest smrti za úkladnou vraždou je trestem spravedlivým a byl člověkem používán vždy bez ohledu na civilizační vývoj a kulturní teritorium. Nikdo nesmí vyvracet tak dlouhou, spravedlivou a hluboce zakořeněnou tradici. Trest smrti je trestem přirozeným a vychází z přirozeného práva. Trest smrti poskytne vrahovi to, co mu náleží.

13. Trest smrti může plnit funkci tišitele svědomí vraha. Často si zločinec sám uvědomuje velikost svých zločinů a domáhá se rozsudku smrti, neboť cítí, že jedině tento trest smyje jeho viny. A potom je třeba splnit jeho prosbu, protože jestli sám žádá trest smrti jako pokutu, může mu toto zadostiučinění pomoci ke spáse.

14. Trest smrti bude i tak vždycky vykonáván mafií, která si s ničím hlavu neláme. Mafie působící na území státu, který je na rozdíl od ní mnohem mírnější, může převzít většinu záležitostí týkajících se použití násilí od vlády. Členové mafie páchající vraždy musejí být ze společnosti eliminováni, neboť řídit své organizace mohou dokonce i z vězení.

15. Nebezpečný terorista vraždící v organizované skupině může být vždy vytažen z vězení svými kumpány cestou teroristického vydírání. V souvislosti s tím policie, majíc na paměti bezpečnost obyvatel ve státě, v němž neexistuje trest smrti, má tendenci v průběhu akce teroristy postřílet a nezajímat je živé. Tak se spravedlnost přenáší ze soudního sálu na ulici. A na ulici se lze zmýlit mnohem snáze než u soudu. To je pro spravedlnost velice nebezpečné.


Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Vytisknout



Doporučuji: MePaBlu Copyright S474N ©2004-2017