Robert Anton Wilson - Henryho prdel

JÁ: (Vystoupí na pódium) Katolíci tvrdí, že Bůh existuje, i když ho nikdo se zdravým rozumem neviděl. Toho rána kdosi zaklepal na mé dveře.

(Ozve se zaklepání. Já jde otevřít a dovnitř vejde dvojice.)

JAN: Čau! Já jsem Jan a to je Marie.

MARIE: Čau. Přišli jsme tě pozvat, aby jsi s námi šel políbit Henrymu prdel.

JÁ: Prosím? O čem to mluvíte? Kdo je Henry, a proč bych měl chtít líbat jeho prdel?

JAN: Pokud Henrymu políbíš prdel, tak ti dá milion dolarů, a pokud ne, tak tě promění v kyselé jablko.

JÁ: Cože? To jsou nějaké bláznivé nápady?

JAN: Henry je miliardář a filantrop. Henry vybudoval toto město. Henry ho celé vlastní. On může udělat všechno co chce, a právě ti chce dát milion dolarů, ale nemůže, dokud mu nepolíbíš prdel.

JÁ: To vůbec nedává smysl. Proč...

MARIE: Kdo jsi, aby jsi zpochybňoval Henryho dar? Nechceš milion dolarů? Nestojí ti za malé políbení prdele?

JÁ: No, což o to, možná, pokud je to pravda, ale...

JAN: Tak tedy pojď s námi políbit Henryho prdel.

JÁ: Líbáte ji často?

MARIE: Ó ano, celou dobu...

JÁ: A dal už vám ten milion dolarů?

JAN: No..., ne, peníze není možné dostat dokud neodjedeš z města.

JÁ: A proč jste tedy ještě neodjeli?

MARIE: Nemůžeš odjet, dokud ti to Henry nedovolí, protože jinak ti nedá ty peníze a promění tě v kyselé jablko.

JÁ: Znáte kohokoliv, kdo Henrymu políbil prdel, odjel z města a dostal milion dolarů?

JAN: Moje matka Mu líbala prdel celé roky. Před rokem odjela, a jsem si jistý, že peníze dostala.

JÁ: Ty jsi s ní od té doby nemluvil?

JAN: Samozřejmě, že ne. Henry to nedovoluje.

JÁ: Proč si tedy myslíte, že kdokoli dostane ty peníze, když jste nikdy s nikým takovým nemluvili?

MARIE: No, dostaneš trochu před odjezdem. Možná to bude podpora, možná něco vyhraješ v loterii, možná prostě najdeš dvacku na ulici.

JÁ: A co to má společného s Henrym?

JAN: Henry má jisté známosti.

JÁ: Je mi líto, ale smrdí mi to nějakým monstrózním podvodem.

JAN: Je to ale přece milion dolarů, můžeš si nechat proklouznout takovou šanci? Kromě toho, pamatuj, že když Henrymu nepolíbíš prdel, promění tě v kyselé jablko.

JÁ: Možná, pokud bych mohl Henryho vidět, promluvit s ním, získat více bezprostředních informací...

MARIE: Henryho nikdo neviděl, nikdo s ním ještě nemluvil.

JÁ: A jak mu tedy líbáte prdel?

JAN: Někdy prostě posíláme pusu vzduchem a myslíme na jeho prdel. Někdy líbáme prdel Karlovi a on to posílá dál.

JÁ: Kdo je Karel?

MARIE: Náš přítel. To on nás naučil všechno o líbání Henryho prdele. Vše, co jsme museli udělat bylo, že jsme ho museli několikrát pozvat na oběd.

JÁ: A tak jste mu prostě uvěřili každé slovo, když řekl, že existuje Henry, že Henry chce, aby jste mu líbali prdel, a že za to dostanete odměnu?

JAN: To ne, Karel měl dopis, který mu Henry před mnoha lety poslal, v něm je všechno objasněno. (Vytahuje cár papíru a podává ho Já) Zde je jeho kopie, koukni se sám.

JÁ: (čte) Z Karlova zápisníku:

1) Polib Henrymu prdel a dostaneš milion dolarů, když opustíš město
2) Alkohol užívej se zdrženlivostí
3) Zmlať každého, kdo je jiný než ty
4) Jez zdravě
5) Henry tento dopis nadiktoval osobně
6) Měsíc je vytvořen ze zeleného sýra
7) Vše co Henry řekl, je pravda
8) Po použití toalety si umyj ruce
9) Nepij
10) Jez své párky výhradně v housce, bez příloh
11) Polib Henrymu prdel, jinak tě promění v kyselé jablko

To ale vypadá, že to bylo napsáno v Karlově zápisníku?!

MARIE: Henry zrovna neměl žádný papír.

JÁ: Mám dojem, že kdyby jsme to důkladně porovnali, tak se ukáže, že to je Karlovo písmo.

JAN: Samozřejmě, ale Henry to diktoval.

JÁ: Říkali jste přece, že Henryho nikdo neviděl!

MARIE: Teď ne, ale před mnoha lety promlouval k některým lidem.

JÁ: Říkali jste, že je filantrop. Co je to za filantropa, když bije jiné lidi a proměňuje je v kyselé jablko jen za to, že jsou jiní?

MARIE: Henry to tak chce a on má vždycky pravdu.

JÁ: Odkud to víte?

MARIE: Bod 7 říká, že: "Všechno co Henry řekne, je pravda". To mi stačí!

JÁ: Možná si to váš přítel Karel prostě všechno vymyslel?

JAN: O tom nemá cenu diskutovat. Bod 5 říká: "Henry tento dopis nadiktoval osobně". Kromě toho, bod 2 tvrdí: "Alkohol užívej se zdrženlivostí", bod 4 "Jez zdravě" a bod 8 "Po použití toalety si umyj ruce". Každý ví, že jsou tato přikázání pravdivá, zbytek tedy musí být také pravdivý.

JÁ: Ale bod 9 říká (nahlédne do dopisu) "Nepij", což příliš nepasuje k bodu 2. Bod 6 pak tvrdí "Měsíc je vytvořen ze zeleného sýra" a to je totální blbost.

JAN: Neexistuje rozpor mezi body 9 a 2; bod 9 prostě jen upřesňuje bod 2. A co se týče bodu 6, tak ty jsi přeci na měsíci nikdy nebyl, nemůžeš to tedy vědět jistě.

JÁ: Vědci přeci prokázali, že Měsíc je složen ze skal a kamenů...

MARIE: Ale neví, zda přišli ze Země či z hloubi vesmíru, stejně tak to tedy může být zelený sýr.

JÁ: Opravdu nejsem expert, ale zdálo se mi, že teorie, podle níž Měsíc vznikl z částí Země, byla zavržena. Kromě toho, nevědomost odkud ty skály přišly z nich ještě nedělá zelený sýr.

JAN: Tak! Právě jsi přiznal, že se vědci často mýlí, my však víme, že Henry má vždycky pravdu!

JÁ: My víme?

MARIE: Samozřejmě, že ano, bod 5 to přeci tak říká.

JÁ: Tvrdíte, že Henry má vždy pravdu, protože to tvrdí dopis a ten dopis je pravý, poněvadž ho nadiktoval Henry, protože to tak tvrdí dopis. To je logika bludného kruhu, která se v ničem neliší od tvrzení: Henry má pravdu, protože řekl, že má pravdu!

JAN: Konečně to začínáš chápat. Je to tak příjemné vidět někoho, kdo se přibližuje Henryho myšlence.

JÁ: Ale... eh, (pauza) a co s těmi párky?

JAN: Párky v houskách, bez příloh. Tak pravil Henry. Jakýkoliv jiný způsob je špatný.

JÁ: A co když nemám housky?

JAN: Nejsou housky, nejsou párky. Párek bez housky je špatný!

JÁ: Bez přísad? Bez hořčice?

(Marie znechuceně vyvalí oči)

JAN: (křičí) Že se nestydíš používat taková slova! Všechny přílohy jsou špatné.

JÁ: Velká mísa kyselého zelí z kouskami párků je tedy nepřijatelná?

MARIE: (dlaněmi si zakryje uši a začne nervózně přecházet sem a tam) Neslyším to, (zpívá) la la la, lalala, lalala.....

JAN: Fuj, to je odporné. To by mohl jíst pouze nějaký zrůdný úchyl...

JÁ: To je dobře! Já to jím hodně často.

(Marie omdlí, Jan ji zachytí a při následujících nenávistných slovech jí odtahuje ze scény)

JAN: Kdybych věděl, že jsi jedním z nich, nemarnil bych svůj čas. Až tě Henry promění v kyselé jablko, já tam budu, budu při tom počítat své peníze a hlasitě se smát. Pak však hned Henrymu políbím prdel i za tebe, ty bezhouskový párku, ty bezvěrný požírači zelí!

KONEC


Líbí se vám nebo pomohl vám text výše? Můžete mě pozvat na kávu. Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Vytisknout



Doporučuji: MePaBlu Copyright S474N ©2004-2024